Již v roce 1955 formuloval Eugene Garfield revoluční návrh na měření dopadu vědy, který měl usnadnit systematizaci historie moderní vědy a identifikování vědecko-výzkumných trendů. Na základě jeho myšlenek byla v roce 2002 spuštěna databáze Web of Science, o rok později následována v současnosti nejrozsáhlejší databází SCOPUS, jejichž jádrem je měření dopadu vědy na základě počtu získaných citací (citačních ohlasů) indexovaných publikací. Zavedení této metriky umožnilo odhalit nejdůležitější odborné práce všech dob a prakticky v reálném čase identifikovat vědecká témata, která získávají nejvíce pozornosti.
Nedlouho potom, co v roce 2005 představil Jorge E. Hirsch index ke kvantifikaci vědecko-výzkumného výkonu vědce, se stal H-index vedoucím ukazatelem vědeckého úspěchu po celém světě. Navzdory tomu, že je H-index z řady důvodů tvrdě kritizován, zůstává i nadále nejpoužívanější metrikou, s níž se setkáte především při žádosti o grant nebo jiný typ podpory vaší odborné práce. V níže uvedených návodech se dozvíte, jak nalézt citační ohlasy v nejpoužívanějších citačních databázích a jak si spočítat váš osobní H-index.
Při tvorbě a zasílání vašeho odborného životopisu budete vedle vašich publikací zpravidla potřebovat uvést také aktuální počty citací (bez vlastních citací, tzv. autocitací), které jednotlivé publikace nasbíraly. Nejen z tohoto důvodu je vhodné si v průběhu vaší vědecké kariéry zaznamenat každou získanou citaci. O tom, že vaši práci ocitoval jiný autor, se však často vůbec nedozvíte. Proto vám budou velmi nápomocné citační databáze, které strojově procházejí bibliografie indexovaných prací a tyto citační ohlasy spojují s citovanými zdroji.
Při vyplňování grantových žádostí nebo žádání o jiné typy podpory vaší vědecké činnosti budete muset doložit váš aktuální H-index. Výpočet vašeho osobního H-indexu se provádí na základě seřazení vašich publikací, které získaly nějaké citace, a to od těch nejcitovanějších po ty nejméně citované. Hodnota H-indexu (h) se pak rovná počtu publikací, které byly nejméně h-krát citovány. Máte-li tedy např. 10 publikací, z nichž každá byla alespoň 10krát citována, váš H-index bude 10.
Výpočet H-indexu se dá zajistit také ručně. Formuláře grantových žádostí však jen zřídkakdy umožňují jeho výpočet jinak, než jak je nabízen citační databází Web of Science. Proto vám doporučujeme, není-li v dokumentaci grantové žádosti specifikováno provedení výpočtu H-indexu podle databáze Web of Science, vyzvěte zadavatele o upřesnění, zda je jeho výpočet povolen i ručně, případně prostřednictvím jiné databáze. V takovém případě budete moci pro jeho výpočet použít i citační ohlasy pocházející z publikací, které databáze Web of Science neindexuje. Ta je totiž stále publikacemi humanitních a společensko-vědních oborů naplněna nedostatečně. Ani velmi zkušení vědci tak v databázi Web of Science své citační ohlasy často vůbec nenaleznou.
Ačkoli je databáze Web of Science nejpoužívanější databází pro doložení počtu citačních ohlasů a výpočet H-indexu, zpravidla v ní naleznete méně citací, než např. prostřednictvím databází SCOPUS a Google Scholar. V následujících návodech se dozvíte, jak v těchto třech databázích citační ohlasy efektivně hledat a jak v databázi Web of Science nalézt hodnotu vašeho H-indexu.
Kontaktní adresa: akademickepsani@ff.cuni.cz